V další části se druhá braškovská kronika (pamětní kniha) zmiňuje na straně 18 krátce o živelních pohromách. Protože čtení originálu by mohlo někomu již činit potíže, uvádím stránku v doslovném přepisu.
Živelní pohromy
Roku 1774 dne 5. května hořelo v Braškově. Správa statků kurfiřta bavorského ve Zvoleněvsi zaslala městskému úřadu v Unhošti děkovací list a sud piva. Z toho soudíme, že hořelo ve dvoře.
Roku 1778, 27. května vyhořela panská stodola a na jiném konci vesnice Rákosová stodola. Byl velký vítr.
Roku 1832 řádil v okrese Unhošťském mor a zasáhl i obec Braškov.
Roku 1865 vyžádala si cholera v Braškově 4 případy úmrtí.
Pramen těchto událostí kronikář neuvádí a je nutné je vnímat obezřetně. Autoři předchozích publikací o Braškově je přejali bez komentáře a potřebného ověření. Třeba informace o moru roku 1832 je nepřesná. V té době se již morové epidemie nevyskytovaly, zřejmě šlo o choleru. Srovnejme to s jiným pramenem. O roku 1832 píše František Melichar v Monografii města Unhoště (vydané 1888), že řádila cholera. V prvních měsících roku si prý v Unhošti a okolí vyžádala okolo devadesáti obětí. V září 1836 prý cholerou v Unhošti onemocnělo 44 lidí a z nich 11 zemřelo.
Můžeme údaj kronikáře ověřit a doplnit o nové poznatky. Podle matriky úmrtí je od února do dubna 1832 zaznamenáno v Braškově s diagnózou Brechruhr – úplavice (tedy projev cholery) 14 úmrtí, což je více, nežli v této době průměrně umíralo ve vsi lidí za celý rok. Počet nakažených, kteří chorobu přežili, se už dnes zjistit nedá.
Další rok, kdy cholera řádila na Toskánce, byl 1836.
26.10.1836 zemřel Antonín Frolík ve věku dvou let na slabost. Není vyloučeno, že příčinou bylo průjmové onemocnění – cholera. Za čtyři dny, tedy 30. října, zemřela totiž ve věku 52 let jeho babička Anna Kafková a jeho otec, nádeník Jiří Frolík ve věku 34 let. Druhý den po něm skonal i jeho sedmiletý syn Václav. Václavův devítiletý bratr Josef jej přežil jen o čtyři dny.
Všichni bydleli na Toskánce v dnes již neexistujícím domě. Z pěti dětí přežily choleru v domě jen dvě a poslední se narodilo následující rok jako pohrobek. Jejich matka pak zemřela v roce 1838 v Unhošti ve věku 35 let na tuberkulózu plic. I takové tragédie v minulosti přinášely nakažlivé nemoci.
Upřesnit můžeme i kronikářův zápis o čtyřech úmrtích na choleru, údajně v roce 1865. Ve skutečnosti k tomu došlo o rok později. 26.8.1866 zemřela na choleru v Braškově 56 šestnáctiletá Anna Tesařová. Další den pak její devítiletá sestra Antonie a v čísle 35 tříletý František Richter. Stejný den ve stejném domě zemřel kovář František Maisner ve věku 62 let. U něj však není jako příčina úmrtí zapsána cholera, ale sešlost věkem. Dne 5. září zemřel na choleru i otec Anny a Antonie, čtyřicetiletý Václav Tesař v čísle 57.
Dnes se cholera vyskytuje jen v exotických zemích a dá se proti ní očkovat. Cholera je sice bakteriálního původu, ale podobné epidemie vyvolávají i viry. Připomeňme si například nedávný článek Opět očkování .
To jsme se v kronice dostali na stranu 19, kde je tabulka se seznamem braškovských starostů, pramenem byl opět Melichar. Jeho údaje mohu opět doplnit o nové poznatky. Před rokem 1850 se starostovi obdobná obecní funkce nazývala rychtář. Kdo ji v Braškově zastával? Je jich doloženo několik, uvádím je s léty, kdy o nich zápisy hovoří jako o rychtářích:
Jiří Rokanda – 1668
Sebastian Haušilt – 1715
Václav Haušilt – 1734-1750
Jiří Burgr – 1772
Jakub Rákos – 1775
Karel Oplt – 1780
Jiří Panenka – 1782-1792
Jan Moucha – 1850
Změna názvu z rychtáře na starostu souvisela s politickými změnami roku 1850, kdy obecní samospráva přešla v podstatě pod hejtmanství.
A nakonec si můžete stranu 18 a 19 kroniky vychutnat v originále: