V minulém článku o zápisech poskytnutých svátostí křtu a oddavků v první zachované unhošťské matrice z roku 1660 jste se dozvěděli o některých obřadech poskytnutých farníkům Janem Jindřichem Ottychem z Dobřan i Františkány z Hájku. Ne všechny zápisy byly tak obsáhlé, jako ty dříve uvedené. Přesto lze i v některých ze stovek prostých zápisů najít zajímavosti z tehdejšího života v Unhošti a v okolních obcích. Nejstarší matriky poskytovaly farářům prostor i pro vyjádření jejich pocitů, což zbyrokratizované matriky v pozdějších stoletích, převedené v podstatě do formy tabulek s předepsanými údaji, již neumožňovaly. Sice se někdy stalo, že v záznamech chybí některý důležitý údaj, jako je místo bydliště či jméno, ale přidaná hodnota dalších údajů je neocenitelná. Příkladem neúplného jména je ženich Václav v níže uvedeném matričním záznamu. V té době je ale možné, že svoje příjmení ani neznal.
Podobně tomu bylo i u zápisu jmen svědků, například : Jiřík, čeledín Pařízkův z Braškova nebo družička Dorota, dcera Matěje, ševce z Braškova:
Že se do farního života od počátku zapojili i obyvatelé okolních obcí, svědčí například první křtěnec z Braškova již z 19. února 1662 (viz Kdo byl Jan Cester? ). Farnost obsloužila svátostmi i širší okolí, přehled vesnic je uveden např. v článku První pokřtění v Unhošti.
Z bližšího okolí se do katolického církevního života brzy zapojila i rodina mlynáře Matěje Sváška z Poteplí, jehož syn byl pokřtěn 10.5.1663. V Pleteném Újezdu byl jako první pokřtěn Jan Dlouhý 27.5.1663, v Kyšicích pak Matěj Pospíšil 3.2.1664. Do jaké míry byla rekatolizace na Unhošťsku nucená, se nedá z matrik přímo prokázat. O tom, že byla úspěšná, svědčí houstnoucí zápisy o křtech i oddavcích jak obyvatel města Unhoště, tak i okolních obcí. Jistý podíl na tom mohlo mít i postupné doosídlování území, zdevastovaného třicetiletou válkou a odchodem protestantů do jiných krajů.
Příkladem zápisu sňatku prostých venkovanů je následující záznam:
Zvláště ceněni byli mlynáři, kteří se obrátili ke katolické víře. Varvařovští na Červeném mlýně nechali pokřtít syna Jana 30.11.1664, Dorota Svobodová, dcera mlynáře Jana ze Suchého mlýna se dočkala křtu 18.1.1665. Mlynáři migrovali až z Moravy:
Postupně se rekatolizoval i Pletený Újezd:
Svátosti křtu se dostalo i prostým farníkům:
Farář Jan Jindřich Ottych z Dobřan ukončil svou činnost na unhošťské faře posledním zápisem z 20.7.1667.