O hořejším braškovském rybníku jsme se zmínili v příspěvku K dolejší hrázi, který označil polohu zaniklého dolejšího braškovského rybníka na černém potoce nedaleko pod současnou čističkou. Podle pamětí Františka Melichara byl již v roce 1845 hořejší i dolejší braškovský rybník označen jako vypuštěný, stejně jako desítky dalších rybníků na Unhošťsku. Dnešní nářky nad nedostatkem vody nejsou nic nového. Již v 19. století bylo konstatováno, že ve středních Čechách spadne nejméně dešťů z celého rakouského mocnářství. Že je Unhošťsko chudé na vodstvo, bylo již tehdy přičítáno nedostatku lesů v jeho východní části a zániku mnoha rybníků. V současné terminologii se tomu říká nedostatečné zadržování vody v krajině.
Současný braškovský rybník je napájen prameny, ústícími do něj ze západní a severní strany. Ty západní, které odvodňují stráň od Valdeku, moc znatelné nejsou. V minulém století zřejmě utrpěly újmu i zavezením západního břehu rybníka sedimenty z jeho čištění. Severní pramen, vytékající z roury v boční hrázi není také příliš vydatný, ale jeho podzemní cesty nás mohou dovést kolem mnoha studen až k dávno zaniklému hořejšímu braškovskému rybníku. Po něm už zbyla jen jedna památka – donedávna ztepilá vrba před bývalou prodejnou Jednoty.
Že mají její kořeny i po jejím odstranění stále z čeho čerpat, dokazuje její intenzivní zmlazování.
Pozůstatky hořejšího braškovského rybníku jsou patrné i na mapě z první poloviny 19. století, zakreslené na parcele č. 273. Tam si později vybudoval svoji živnost řezník Chalupa a hořejší rybník tak navěky zmizel.
