Jedna z minulých kvízových otázek v Co víte o Braškově 03 se týkala místního názvu K dolejší hrázi. Jde o historické pojmenování severního svahu, který se táhne od Kyšic směrem k Braškovskému potoku. Kde ta dolejší hráz tedy byla?
V nejstarších písemných pramenech z 19. století, které pocházejí od unhošťského učitele Františka Melichara se píše o tom, že již v roce 1845 bylo v okolí Unhoště napočítáno 39 vysušených rybníků, mezi nimi je jmenován i Hořejší a Dolejší Braškovský. Jako jediná živá vodní plocha v Braškově je jmenován ten současný Braškovský rybník. Tím se dostáváme k názvu K dolejší hrázi – jak jinak, než hrázi dolejšího rybníka. Kde ale byl? Částečnou odpověď nám poskytuje nejstarší dochovaná mapa braškovského okolí z konce 18. století, kde je ještě dolejší rybník znázorněn. Ta mapa již byla uvedena v příspěvku Vodní tvrz . O půl století mladší a podrobnější mapa z archivu ČÚZK již dolejší rybník nezobrazuje, zůstala po něm jen louka a hráz – asi už tehdy pobořená – je zakreslena jen tenkou čarou tužkou. Císař pán Leopold II získal místo rybníka další úrodné pole.
Dnes už snad po dolejší hrázi není ani památky? Při podrobném zkoumání břehů Braškovského potoka můžete v jeho zlomu, který je asi 500 metrů od čistírny odpadních vod, narazit na pozůstatky jakési zdi v břehu potoka.
Ta poloha přesně odpovídá zákresu ve starých mapách. S vysokou pravděpodobností tedy jde o pozůstatky dolejší hráze. Odpovídá tomu i profil potoka, nad hrází zaneseného dlouholetým nánosem bahna.
Druhé hrazení braškovského potoka bylo podle starých map v místě, kde se stýkaly cesty z Braškova, Kyšic a Unhoště, těsně nežli potok opustil hranice obce. I před touto dolejší hrází vznikly podmáčené louky, po kterých dnes už není ani památky.
Na mapě z roku 1840 je pole severně i jižně od Braškovského potoka označeno názvem „K dolejší hrázi“. Dnes se severně ležící pole nazývá „Na lopatě“.
Ten dříve zmiňovaný hořejší braškovský rybník se už asi revitalizace nedočká. O něm si něco řekneme později.