V dnešních dnech, kdy je i Braškov postižen téměř pravidelnou zimní virovou nákazou, která snad již odeznívá, je aktuální ohlédnutí do minulosti. V nedávném příspěvku ke zdravotnímu stavu obyvatelstva předešlých staletí byla zmíněna horečnatá onemocnění jako příčina úmrtí – Chřipka v Braškově?
Statisticky významnější příčinou úmrtí, která by mohla souviset i s virovou nákazou chřipkového typu, jsou nemoci plic. Vynecháme -li tuberkulózu plic, která dřívější populace kosila docela významně, a budeme se jí věnovat v některém z dalších příspěvků k historii obce, byl často uváděnou příčinou úmrtí zánět či zápal plic, v různých dobách též nazývaný jako ochrnutí plic, selhání plic, později i bronchitida. Asi by se to dnes dalo zahrnout do pojmu respirační onemocnění, která mohou vyvolat závažnější komplikace, tedy viry v kombinaci s bakteriemi.
Mezi lety 1836 až 1911, kdy se nemoci plic výše uvedeného typu v příčinách úmrtí vyskytovaly, jich bylo v Braškově doloženo téměř 100, což je čtyřikrát více, nežli počet úmrtí na horečku ve srovnatelném období.
Zajímavé je i věkové rozložení zemřelých na zápal plic. Více než polovina zemřelých (cca 55) jsou děti do 5 let věku. Od pěti do deseti let jsou v této skupině úmrtí děti jen čtyři, do dvaceti let již žádné. Sedm je dospělých mezi dvaceti a šedesáti lety. Náchylnost seniorů k těmto chorobám se ve věkové kategorii 60 až 70 let projevila čtrnácti úmrtími a dvanáct osob zemřelo v Braškově na zápal plic ve věku nad 70 let.
Jak již bylo dříve uváděno, přesnost ve stanovení příčin úmrtí může být zkreslena u nejmladší populace zhruba do jednoho roku věku často uváděnou diagnózou „psotník“ či „slabost“ a u nejstarších ročníků „stáří“ či „sešlost věkem“, kdy skutečnou příčinou úmrtí mohla být jiná nemoc, třeba i plicní. V průběhu celého 19. století se diagnózy při úmrtí postupně zpřesňovaly v souvislosti se zkvalitňováním lékařské péče.
Jaký vliv mělo počasí na úmrtnost v důsledku plicních nemocí můžeme odvodit v následujícího grafu:
Úmrtí na onemocnění plic se sice většinou objevovala v zimních měsících, ale nikdy neměla charakter epidemie. To ovšem neznamená, že by se v minulosti Braškov vyhnul epidemiím chřipky. V pramenech pro to ale není dostatek podkladů.