Chřipka v Braškově?

V loňském příspěvku Očkování ano či ne? jste se mohli něco dozvědět o nákaze neštovic v Braškově 18. století. V dnešních dnech jsou v kurzu zprávy o koronaviru, šířícímu se z Číny. Ten asi braškovští nezažili a snad se jim vyhne i teď.  Virová onemocnění chřipkového typu ale zasahovala lidstvo jistě již odnepaměti. Jejich šíření však nebylo tak snadné, jak to umožňuje současná mobilita lidí. Ani rozpoznávání nemocí nebylo tak propracované. Až do 1. světové války se chřipka jako příčina úmrtí v dochovaných pramenech nevyskytovala, což asi neznamená, že se na ni neumíralo. Známá je až proslulá epidemie španělské chřipky, která vypukla koncem druhé dekády 20. století. Na propuknutí epidemie se tehdy jistě podepsal žalostný stav výživy obyvatel, zhoršené hygienické podmínky a válečná migrace.  

Zda se v Braškově 18. a 19. století umíralo také na chřipku se můžeme jen domnívat a tyto hypotézy se pohybují na tenkém ledě. Stručné matriční záznamy o příčinách úmrtí zmiňují v některých případech horečku, resp. horkou nemoc, což by se mohlo považovat za průvodní jev chřipkového onemocnění. Podle doložené četnosti a míst výskytu v Braškově to však nikdy nemělo charakter epidemie, jako to bylo zaznamenáno u jiných nakažlivých nemocí. Jelikož je známo, že chřipka si často své oběti vybírá mezi oslabenými jedinci, jako jsou malé děti a starci, je možné, že i některé jiné příčiny úmrtí, uváděné u těchto skupin, mohly být způsobeny primárně nákazou chřipkovým virem. U malých dětí je nejčastější uváděnou příčinou úmrtí v inkriminované době tzv. „psotník“, což je křečovité onemocnění, které mohlo být způsobeno, kromě jiných příčin, i vysokou horečkou způsobenou virovou nákazou. U starších osob se diagnostika příčin úmrtí často omezila na konstatování: stáří, sešlost, slabost a pod. Nelze ani u této části populace vyloučit, že prvotní příčinou úmrtí bylo chřipkové onemocnění. Další skupinou diagnóz, na kterých se virová nákaza chřipkového typu mohla podílet, je zánět plic, zápal plic, od konce 19. století je uváděna bronchitida. Statistika výše uváděných příčin úmrtí v Braškově minulých století si zasluhuje hlubší pozornosti, než může být uvedeno v tomto článku. Následně se o nemocech, které trápily braškovské občany dozvíte více. Ze statistik lze vyčíst i rodové dispozice k některým smrtelným chorobám, které však nemusely být genetického původu. Svou roli jistě sehrály i životní podmínky, napomáhající nákazám. Typickým příkladem je šíření tuberkulózy.

Na horečku zemřelo v Braškově za 100 let asi 25 lidí. Snad to nebyl nikdo z vašich předků, ale můžete se přesvědčit:

U kolika z nich byla příčinou úmrtí chřipka, se už asi nedozvíme. Podle četnosti to ale na žádnou epidemii nevypadá.