Že je náš starosta dobrý manažer, je všeobecně známo. Podle mě to má ale trochu popletené v tom, v čí prospěch a jak se řídí soukromá firma a jak obec. Na veřejném shromáždění ke změně územního plánu nebyla povolena diskuse. Pořizování záznamů protiprávně zakazuje. Je o něm zdokumentováno, že když má odpovědět jako veřejný činitel na pro něj nepříjemné dotazy občanů k bodům projednávaným v programu veřejného zasedání zastupitelstva, tak to odmítne s tím, že tu nebude sedět do půlnoci, protože to dělá zadarmo a půjde raději ke své rodině. Chápu, že odměna 14 tisíc měsíčně pro něj nic neznamená a k rodině to má daleko, protože jako starosta obce v ní ani nebydlí. To mu však nebrání v tom, aby si za tichého souhlasu zastupitelů dělal z obce firemní pobočku, kde uplatňuje bezohledně na úkor občanů svoje vlastní soukromé a firemní zájmy. Jedním z nich je prosazení právě schválené změny č. 1 územního plánu obce Braškov. V takovém případě byl již dvakrát schopen obětovat svůj čas svoláním mimořádného zasedání zastupitelstva. Ačkoliv dříve tvrdil, že mu nezáleží na tom, zda valy u dálnice budou či nebudou, jsou viditelně prosazovány jako ústřední bod změn v krajině. Ačkoliv nebyl předložen žádný alternativní plán na snížení hlučnosti z dálnice, která sice může být v některých místech nepříjemná, ale nikde nepřekračuje hygienické normy, jsou zběsile protlačovány zemní valy jako veřejně prospěšná stavba, kvůli které se budou vyvlastňovat pozemky soukromých vlastníků s úrodnou zemědělskou půdou o rozloze několika hektarů. Proč se starosta tak úporně zasazoval o změnu územního plánu se konečně ukázalo v letošním roce. Jím ovládaná firma ČNES se stala jedním z vítězů stavební zakázky na opravu dálnice D6 mezi Pavlovem a Velkou Dobrou. Ohromné množství stavebního odpadu, včetně potenciálně nebezpečné asfaltové drtě, je již nyní naváženo na deponii urychleně vytvořenou na Toskánce na pozemku pana Havlíka.
Podle slov starosty – on o tom nic nevěděl, za všechno může pan Havlík jako vlastník pozemku. Starosta se údajně obrátil na stavební úřad v Unhošti a spokojil se s odpovědí, že oni nemohou nic udělat. Že takovýto stavební odpad a zřejmě i další skončí na skládce podél druhé strany dálnice, honosně nazvané v územním plánu jako krajinotvorný a ekologický prvek, je nyní pravděpodobné. Původní plány na rozsah znehodnocení braškovského katastru postupem času násobně rostou, protože se nikdo nebrání bezohlednosti stavebních firem a nenasytnosti jejích představitelů. Deklarovaná šířka valu se již zvětšila na 22 metrů a obsah vzrostl na 220 000 m³. K přepravě takového množství materiálu je zapotřebí 25 000 těžkých nákladních aut, která samozřejmě pojedou i 25 000 krát zpátky prázdná. K tomu si připočtěte ta auta na mezideponii na Toskánce, která tam prý podle ŘSD bude fungovat až do července 2019. Na valech údajně vznikne 60 000 m² zeleně. Její údržba jistě půjde na účet obce a bude zatěžovat obecní rozpočet navždy mandatorními výdaji, jak to již dnes pozorujeme u uskutečněných stavebních akcí. Pokud bude při realizaci skládky a její rekultivaci ve vedení obce nějaký představitel stávající stavební lobby, je jisté, kdo na tom vydělá, a na čí úkor. Až se občané probudí, bude už pozdě cokoliv měnit. Firmy vydělají na skládce desítky miliónů. Obec od nich dostane dar pár desítek tisíc, aby mohly do světa vytrubovat, jak štědře se starají o blaho obyvatel. Ty dary mně připomínají odpustky z doby předhusitské. A víte, jak to tenkrát dopadlo.