V minulém příspěvku jsem se zmínil o vlivu dopravních cest na osudy Toskánky. Vedením silnice z Prahy do Rakovníka přes Toskánku v roce 1656 vzrostla její důležitost a přibylo několik staveb. Po 200 letech však cesty už nevyhovovaly rostoucímu provozu a císařští plánovači vyprojektovali novou silnici. Ta protnula Toskánku přímo jejím středem a musel jí ustoupit tehdejší dům na pozemku č. 6. Některé domy byly pak přečíslovány. 
Na soutisku starého plánu a současného stavu si můžete ověřit, že geodeti v minulém století měřili poměrně přesně. 
Podél nové silnice vznikaly nové domy. Od roku 1898 je spolehlivě doloženo č.p. 68, kdy v něm žila rodina hutníka Františka Staňka (přestěhovali se z č.p. 1) a od roku 1909 č.p. 79 s kladenským hutníkem Antonínem Morávkem a Karlem Kamešem, který se přestěhoval s rodinou z domu č. 3. Na jeho stromu příbuzenstva se můžete přesvědčit, že tehdejší obyvatelé se často stěhovali. Poznáte to podle místa narození jeho pěti dítek, která se narodila na čtyřech různých adresách.
Že byla Toskánka tradičním místem pro vybírání mýta potvrzuje i starý domek mýtovny, který měl č.p. 91 a stál u silnice vedle č.p. 1. Zbořen byl v šedesátých letech 20. století. Jeho č.p. pak zdědil nový dům v ulici V Podlískách. To se ale dostáváme z historie do současnosti. Ale ani v této době nebyla Toskánka ušetřena zásahů dopravní infrastruktury do života v obci. Příspěvky na toto téma již tedy dále najdete v rubrice Život v obci.